Předpovědi pro průmysl v oblasti výroby v roce 2023

Letošní rok výrazně ovlivní intenzivní globální konkurence, složité požadavky zákazníků a zpřísňující se předpisy.

Výrobci už dobře znají turbulentní tržní podmínky, nicméně současná globální situace je mořem nejistoty, které může potopit i ty nejsilnější společnosti.

Nové technologie, lepší plánování a efektivnější využívání dat však vytvořily obrovské příležitosti pro všechny společnosti, aby se přizpůsobily a staly se odolnějšími.

Globální průmysloví ředitelé IFS – Manufacturing, Maggie Slowik a Andrew Burton se sešli, aby analyzovali klíčové tržní poznatky z letošních výrobních trendů. Následně představili těchto 5 jedinečných předpovědí, které naznačují, jak se mohou výrobci v tomto novém prostředí stát odolnějšími.

Předpověď 1: Do roku 2024 bude ESG ze 70 % ovlivňovat rozsah, v jakém výrobci sledují své emise pomocí digitální technologie.

ESG (Environmental, Social, and Governance), jako měření environmentálních, sociálních a správních iniciativ společnosti, se stalo zásadní součástí hodnocení a oceňování organizací – investory, partnery, zákazníky i zaměstnanci.

U výrobců se v současné době klade hlavní důraz na environmentální neboli „E“ aspekt ESG, přičemž konečným úkolem je prokázat pokrok v dekarbonizaci. Ještě v lednu 2022 jsme předpovídali, že 75 % výrobců bude v rámci svého úsilí o udržitelnost upřednostňovat dekarbonizaci.

Výrobci dobrovolně dodržují reporting, i když to znamená vypořádat se se složitým souborem předpisů, hodnocení a rámců pro zveřejňování informací. Na nedávném zákaznickém dni společnosti IFS zaměřeném na udržitelnost účastníci uvedli, že obvykle dodržují 3 hlavní standardy a rámce pro podávání zpráv: Global Reporting Initiative (GRI), směrnici EU o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD) a program CDP pro změnu klimatu. Kromě toho jsme zaznamenali také závazek k Iniciativě pro vědecky podložené cíle a k podnikovému standardu Net-Zero.

Oblast ESG se neustále vyvíjí a již nyní jsme svědky vzniku regulačních rámců, které standardizují vykazování a zveřejňování metrik ESG po celém světě a v různých jurisdikcích.

Například EU v rámci svého programu Green New Deal pro nízkouhlíkové hospodářství přijala směrnici o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD), kde jsou metriky specifikovány v rámci evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS), které byly předloženy Evropské komisi. Podle této legislativy bude muset více než 50 000 firem vykazovat nezávisle ověřené ukazatele ESG. Kromě toho je cílem taxonomie EU v zájmu splnění cílů Zelené dohody nasměrovat investice do iniciativ v oblasti udržitelnosti, kdy společnosti musí zveřejňovat procento své činnosti, které přispívá k dosažení environmentálních cílů.

Mezitím v USA Komise pro cenné papíry (SEC) dokončuje legislativu o povinném zveřejňování informací o klimatických rizicích, která požaduje, aby subjekty registrované v SEC zveřejňovaly informace týkající se klimatu ve výročních zprávách.

Jak ESRS, tak SEC budou vyžadovat vykazování emisí, a protože se tyto spolu s dalšími požadavky na zveřejňování informací o ESG zpřísňují v letech 2023 až 2024, musí se všichni výrobci připravit na vykazování.

V současné době však vidíme, že většina výrobců nemá dostatečné možnosti pro sledování emisí v rozsahu 1, 2 a 3. Je to většinou způsobeno tím, že tyto metriky stále shromažďují ručně v rámci své organizace napříč subjekty a různými systémy, přičemž jako nástroj pro ukládání a analýzu používají Excel.

V roce 2023 budou výrobci vážně investovat do technologií, které jim pomohou automatizovat a přijímat konzistentní, srovnatelné a spolehlivé metriky emisí uhlíku jako součást jejich rozšířeného zveřejňování informací o ESG.

Zatímco v případě emisí v rozsahu 1 a 2, které pocházejí ze zdrojů emisí vlastněných a kontrolovaných organizacemi, to bude snazší, emise v rozsahu 3 zůstanou pro většinu z nich výzvou, ale nebudou menší prioritou. Zde je důvod:

Emise z rozsahu 3 (všechny emise nepřímo generované podnikem) představují největší podíl na emisích skleníkových plynů většiny společností, v průměru to může být až 75 % emisí skleníkových plynů společností, a proto představují velkou část rizik souvisejících s klimatem.

Předpověď 2: Do roku 2024 bude velká část výrobců jmenovat pracovníky na pozice v oblasti digitální vědy, aby podpořili rozvoj jejich strategie digitálního dvojčete.

S postupující integrací aplikací a strojů exponenciálně roste množství shromažďovaných dat.

Odhaduje se, že do roku 2025 bude k internetu připojeno 41,6 miliardy zařízení. Každou sekundu se k internetu připojí 127 nových zařízení, což do roku 2025 povede k 79,4 zettabajtům dat.

(Zdroj IDC)

Ne všechna tato nová připojená zařízení se používají ve výrobě. Ukazuje to však, že stroje a zařízení připojené k internetu a k sobě navzájem budou generovat obrovské množství dat. Těmto datům je třeba rozumět, kontrolovat je, spravovat a kontrolovat jejich přesnost, protože tato data budou tvořit základ pro rozhodování v reálném čase. K tomu budou zapotřebí nové dovednosti, které v současné době v mnoha výrobních podnicích využívány nejsou.

Výrobci, kteří tuto roli zahrnou, budou schopni projít cestou datové transformace a využít sílu digitálního dvojčete ve svém podnikání lépe než ti, kteří tuto roli nemají.

Předpověď 3: Zvýšené makroekonomické turbulence způsobí, že 60 % výrobců rozšíří digitální investice nad rámec , aby zvýšili obchodní hodnotu.

Nedostatky v globálním dodavatelském řetězci, cenová inflace a recese stále častěji ukazují na digitalizaci jako na nástroj, který umožňuje společnostem odolávat geopolitickým a makroekonomickým narušením.

Otázkou však zůstává, že digitalizace není novinkou, a do jaké míry tedy dokázali výrobci využít své technologie k ochraně své obchodní výkonnosti? Základní informace jsme již viděli: snížení nákladů, zvýšení provozní efektivity a zkrácení doby uvedení na trh patří mezi hlavní přínosy, ale využili výrobci své investice do digitální transformace skutečně naplno?

V nedávné studii IFS/IDC jsme požádali výrobce, aby sami zhodnotili svou digitální vyspělost. Studie zjistila, že 75 % z nich se považuje za digitálně vyspělé. Studie společnosti McKinsey zdůrazňuje, že mnozí výrobci nebyli schopni překročit „pilotní verzi“, což znamená, že nebyli schopni rozšířit úspěšné pilotní programy nebo plně využít nové nástroje a technologie, aby viděli smysluplnou návratnost/obchodní výsledky. Rozdíly mezi oběma studiemi poukazují na nedostatky při navrhování skutečné dlouhodobé a celopodnikové vize hodnoty, kterou může digitální transformace přinést.

Rok 2023 je pokračováním nepředvídatelné dynamiky trhu a výrobci musí začít přehodnocovat své strategie digitální transformace, aby zabránili dalšímu vyčerpání svých investic a úsilí.

To bude vyžadovat, aby se zaměřili na skutečné obchodní potřeby, případy použití a výzvy a začlenili pilotní projekty do svých hlavních obchodních procesů a rozšířili je do širší výrobní sítě.

Studie IFS/IDC také ukázala, že digitální transformace, pokud je úspěšně naplánována a provedena, má silný dopad na výnosy a ziskovost organizace. Je na čase přejít do detailů tím, že se znovu zaměříme nejprve na byznys, nikoliv na technologie!

Předpověď 4: Do roku 2025 budou dva ze tří výrobců digitálně vylepšovat svá starší zařízení, aby je mohli připojit k výrobním systémům a zvýšit tak produktivitu.

Nové výrobní stroje lze podstatně snadněji propojit s podnikovými systémy; výrobci, kteří dokázali investovat do moderních strojů a propojit je se svými podnikovými systémy, zaznamenávají působivé výsledky, které ovlivňují výkonnost podniku.

Ne všichni výrobci jsou však v této šťastné situaci a mnozí stále vlastní velké drahé výrobní stroje, které byly vyrobeny předtím, než se integrace počítačů stala standardem. Těmto výrobním podnikům hrozí, že zůstanou pozadu za těmi, které jsou na cestě digitální transformace, pokud nepodniknou kroky k modernizaci svých provozů a neintegrují svá aktiva do širšího systému přidáním senzorů v celém rozsahu a nedosáhnou přehledu o výkonnosti aktiv v reálném čase a také nevyužijí možností prediktivní údržby.

Tento přístup k modernizaci aktiv je v mnoha případech nákladově efektivnější, protože nejsou nutné kapitálové investice a náběh na digitální transformaci může být plynulejší, aniž by došlo ke snížení poskytované hodnoty.

Zvýšená poptávka po senzorech pro starší strojní zařízení ukazuje na to, že se v příštích několika letech znovu zaměříme na zavádění výrobních informačních systémů (MES).

Předpověď 5: Do roku 2025 bude 40 % výrobců používat umělou inteligenci k podpoře obchodního rozhodování.

S tím, jak výrobci pokračují ve své cestě digitální transformace, se exponenciálně zvyšuje množství dat, která jsou nyní k dispozici – k této cestě přispívá a interpretaci dat napomáhá umělá inteligence (AI). To, co bylo kdysi považováno pouze za filmovou fikci, se pro mnoho výrobců stalo moderní realitou.

Kromě fyzického světa robotiky, dronů a autonomních vozidel je to právě to, co nevidíme, co se skutečně mění a ovlivňuje výrobce po celém světě, aby přemýšleli a jednali jinak. Umělá inteligence a strojové učení umožňují výrobcům činit chytřejší, přesnější a akčnější rozhodnutí – v podstatě umožňují standardní výrobní lince, aby se stala autonomnější, protože každá pohyblivá část může myslet samostatně a jednat na základě budoucích informací, jako je předpověď počasí a spotřebitelské návyky. Právě tento inteligentní způsob myšlení umožňuje výrobcům stát se štíhlejšími a agilnějšími – a v zásadě se zaměřit na strategii orientace na zákazníka.

Rozsah růstu umělé inteligence je jasně patrný. Uvádí se, že do roku 2027 bude mít trh s umělou inteligencí hodnotu 16,3 miliardy amerických dolarů, tento růst pravděpodobně povede k tomu, že 40 % výrobců bude využívat umělou inteligenci, aby přispělo ke klíčovým rozhodovacím procesům, ale naši odborníci se domnívají, že to je opravdu jen špička ledovce, umělá inteligence půjde mnohem hlouběji a bude zahrnovat výrazné zlepšení efektivity továren, školení zaměstnanců a plnění cílů udržitelnosti.

Pro mnohé, kteří jsou na cestě k AI, jsou přínosy již viditelné; pro ty, kteří teprve začínají, může být obtížným úkolem vědět, kde začít, s otázkami typu: uděláte svou starší továrnu inteligentní, přidáte senzory do skladů nebo se podíváte na využití algoritmů k předvídání spotřebitelských návyků? Může se naskytnout příležitost nejprve zvážit umělou inteligenci, která pomůže při rozhodování.

Závěr

Výrobci procesů nebo diskrétních výrobků, případně jejich kříženci, jsou nuceni přehodnotit způsob svého fungování. Skutečnost je taková, že současná míra nejistoty způsobená geopolitickými událostmi, narušením dodavatelského řetězce na místní i globální úrovni a následným reaktivním chováním spotřebitelů z toho činí otázku nikoliv „zda“, ale „kdy“.

Jistotou je, že odolnost, agilita a adaptabilita jsou závislé na technologiích, které umožňují společnostem udržet si výkonnost a ziskovost.

Zdroj: https://blog.ifs.com/2023/01/manufacturing-predictions-2023-the-pressure-is-intensifying/